OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Pro Ural za Ural 2014

Bylo tomu 10 let, co se skupina přátel vydala na vandr z Irbitu na ruských sajdkárách Ural. Jak to tehdy probíhalo najdete zde. A tak se zrodil nápad se na takový vandr vydat znovu. Tentokrát ale v jiných souvislostech. Tehdy jsme se setkávali s nedůvěrou a obavami, zda takovou cestu Ural vůbec dojede. Dojel.

Jak jste asi již zaregistrovali, v Irbitu, rodišti ruských sajdkár Ural, proběhla na přelomu roku 2013 a 2014 Velká irbitská revoluce. Z továrny nyní vyjíždí po více než 70-ti letech zcela nové motocykly s postranním vozíkem, změněné, vylepšené a upravené.

Nápad se změnil ve skutečnost a vy nyní na této stránce můžete společně s námi prožít cestu "NOVÝCH" Uralů jejich rodnou zemí, po vlastní ose a bez jakéhokoliv další podpory směrem na západ, domů, do Rozhraní. Tohle již nemá být důkaz, že Ural tuto cestu dojede. Tohle je putování na sajdkárách Ural širou ruskou zemí bez předem jasně stanovené trasy a časového plánu. Představíme vám naše motocykly přímo na cestě, na klidných liduprázdných silnicích, v husté dopravě i mimo zpevněné cesty, v přírodě, ve městech, mezi lidmi.

Tato cesta byla organizována a zajištěna díky podpoře Ural motorcycles Europe, Irbitského motocyklového závodu a zastoupení motocyklů Ural pro Českou republiku, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Během cesty bylo pořízeno obrovské množství filmového a fotografického materiálu a tento bude zdrojem pro propagaci značky Ural na světových trzích. Mohla se také realizovat díky třem zákazníkům, kteří si od nás zakoupili "NOVÝ" motocykl Ural, aniž by jej předem spatřili a vyzkoušeli. Odměnou jim za to byla možnost s námi absolvovat toto putování. Byla vytvořena kompaktní osmičlenná mezinárodní Česko - Slovenská skupina lidí podobného smýšlení.

Lidé a motocykly na cestě

- Ural Ranger Frog: Standa s Janou

- Ural Ranger Tundra: Luboš s Mariánem

- Ural T-SWD: Jirka s Hankou

- Ural Ranger "Tajga 2": Pavel s Janem

Cesta tam

Odlétáme z Prahy - Letiště Václava Havla (Terminál 1) v neděli 27. dubna 2014 v 17:25 hodin naší prověřenou leteckou společností (jak jinak) Ural Airlines. Na letišti budeme po 15 hodině, přijďte nám zamávat!

V Jekatěrinburgu - Kolcovo přistaneme přesně v 1:40 hodin místního času a vydáme se na cestu do Irbitu.

Pro Ural za Ural 2014


Průběžné zpravodajství z cesty

25. dubna 2014

Přípravy na vandr vrcholí, ale pěkně popořádku...

Nejprve proběhlo zasedání u kulatého stolu, kde se sešlo všech osm účastníků výletu "Pro Ural za Ural 2014".

Bylo nachystáno stylové občerstvení ve stylu čaj ze samovaru, oplatkové řezy, malinovka Koli, kus masa, zelenina atd. Jako vstupní dárek na vandr všichni obdrželi pořádnou roli toaletního papíru. Myslím, že netřeba rozvádět proč.

Před půlnocí bylo vše dohodnuto a teď už balí každá dvojice sama. Kompletní skupina se sejde v neděli na letišti, tak jim držme palce, ať jde vše podle plánu.

Za slaměné vdovy, vdovce a sirotky Lucka

Pro Ural za Ural 2014



26. dubna 2014

Stále se balí...

Odlet zítra v 17.25, Terminál 1, Letiště Václava Havla.

Máme se tady mít fajn...

Pro Ural za Ural 2014



27. dubna 2014

Cestou na letiště došlo k drobné technické závadě na přepravním vozidle Ural-Volvo. Doslova přestalo jet. Naštěstí byl přistaven náhradní vůz téže značky a odlet se s vyplazenými jazyky stihnul. Let byl navíc o hodinu opožděn...

Bagáž se do povolených 20 kil na osobu vešla jen taktak. Celá skupina nakonec zdárně odletěla směr Jekatěrinburg. Momentálně se všech osm přátel vznáší někde nad zemí.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014



27. dubna / 28. dubna 2014

Včerejšímu odletu z Prahy s hodinovým zpožděním předcházely drobné komplikace pár členů výpravy. Selhání vozidla bylo okamžitě vyřešeno přistavením náhradního vozu.

Čtyřhodinový let proti času nás přesunul na letiště Kolcovo v Jekatěrinburgu.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

První překvapení. Před pár dny se Sverdlovskou oblastí prohnala sněhová bouře, všude leží sníh a venku -5stC. Trošku překvapení, ale už se těšíme na neplánované táboření na sněhu. Tohle za dva dny, kdy opustíme Irbit, asi neroztaje.

Pro Ural za Ural 2014

Po nočním výjezdu z Jekatěrinburgu nás přivítalo ledové svítání nad Irbitem, žhnoucí slunce oslnilo zmrzlé zasněžené pláně kolem cest. V Irbitu leží kolem silnic hromady sněhu, cesty jsou zúžené na průjezd jednoho vozidla.

Vyrážíme navázat mobilní komunikaci s místními operátory a poté poprvé spatřit naše NOVÉ motocykly.



28. dubna 2014 - část druhá

Ihned ráno po nezbytném zaregistrování na místní milici se skupina vydala zřít své nové motocykly. Krásný pocit, vidět jak řidiči poprvé uchopili do rukou řídítka svých strojů, neopakovatelné. První usednutí do sedel a sajdkár, tak co, půjde to?

Všechny motocykly jsou skvěle připravené, spasibo. Trávíme u nich 2 hodiny, pořád je obcházíme, noví majitelé kladou dotazy přímo lidem, kteří je chystali. Poté se vydáváme na průzkum továrny. Je to zážitek, vidět osobně mašiny, na kterých se rodí Ural. A lidi kolem nich, kteří jim vtisknou duši. Tyhle motocykly ještě vyrábí lidská ruka.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Řešíme obutí kol, všude je tající sníh, voda, řeka Nica se už vylila z břehů, chceme kolem ní jet. Mimo zpevněné cesty to asi bude peklo. Poté ještě nezbytné foto před hlavní bránou Irbitského motocyklového závodu a hurá do Irbitu.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Dnes v noci musíme dospat noc minulou. Zítra nás čeká Irbitské motocyklové muzeum.

A ještě jeden přídavek... na tomto odkaze http://goo.gl/JXMAL můžete sledovat pohyb našich čtyř nových sajdkár.



29. dubna 2014

Dnes je za námi další den v Irbitu. Sníh se mění v jezera vody, prší, ale zítra prý bude krásně svítit slunce a vůbec úplně jinak. Věříme místním?

Skupina si dokonale odpočala, měníme plány, dopoledne příprava motocyklů. Montáž drobného příslušenství, mechanických GPS, touláme se ve výrobě mezi lidmi, hledíme jim přes rameno, vyzvídáme proč tohle tak a tak.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Odpoledne jsme vyrazili do Motocyklového muzea města Irbit. Vcházíme s napětím. Po chvíli dáme řeč s ředitelem a na neustálé dotazy po motorové řadě vyráběné v IMZ je nám nabídnuta prohlídka Státního archívu s tvrdou podmínkou zákazu fotografování. Rychlý přesun Volhou a před námi se otevírají dveře pravého motocyklového království. Spatřili jsme téměř padesát motorů, o některých jsme vůbec nevěděli, že kdy existovaly, u každého popis, datum výroby, určení (motocykl, samohybné dělo, ...). Na druhé straně haly desítky vyrovnaných motocyklů všech ročníků, co kdy Irbit vyrobil a také včetně zahraničních. Tohle se nedá všechno zapamatovat.

Nakonec nás pozvali o patro níž do motocyklového klubu (poslední fotky), nadšenci z Irbitu si tam zařídili svoji halu a vystavili svoje kousky.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pozdě odpoledne se ještě vracíme do továrny. Demontujeme zadní kola, probíhá přezutí na terénní pneumatiky, aspoň na zadní kola, teď už jsou opravdu nachystané na zítřek.

Večer probíhá první diskuze na směr, kudy zítra. Je rozhodnuto, severo-západ, uvidíme. Do závtra!



30. dubna 2014

Tak jsme se dočkali, je tu den odjezdu. Ráno opět měníme plány, jezera vody a zbytky sněhu v ulicích nám ruší plán odjet přímo z hotelu. Přesouváme se s veškerým vybavením do továrny, cestou si vyslechneme pár historek z vojny v Kazachstánu od vysmátého taxikáře.

Atmosféra výrobní haly nás opět pohlcuje, nespěcháme, balíme, chystáme, vykládáme si s lidmi v hale. Po poledni je hotovo, vrata haly se otevírají a my vyjíždíme přímo z výroby do areálu Irbitského závodu. Udaču, přejí nám všichni. Brodíme se zbytky sněhu a jezery vody a míříme pro benzín. Natankováno, honem ven z města, jedeme do přírody.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Otepluje se, cestou ubývá sněhu, najednou nám do tváří vane teplejší vítr, svítí slunce, je krásně. Projíždíme kolem malých vesnic plných starých roubených chalup, na silnici skoro nikdo. Neodvažujeme se sjet z cesty, nemá to cenu, okamžitě bychom zmizeli v promáčené půdě. Pole jsou pooraná, ale to není černozem, oni snad orají přímo rašelinu! Večer zajíždíme za březový háj, první noc, první oheň. Dnes bude asi dlouhý večer.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014



1. května 2014

Skupina se do růžova vyspala za březovým hájkem, ráno se podávaly vajíčka na slanině a cibulce a černá káva v šálcích. Jedeme k Uralu, sněhu ubývá, otepluje se. Povodně jsem asi nechali za sebou, naštěstí.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Projíždíme hlubokými smíšenými lesy, borovice s břízami, zajímavá kombinace. Vysoké štíhlé bílé kmeny hrdě ční do stejné výšky jako borovice, takové u nás nerostou. U nás je to plevel, tady jsou pyšnou dominantou přírody.

Včera jsem opustili řeku Nicu, dnes jedeme kolem Něvky. Zkoušíme zajet blíž, na první ostrůvek to jde, dále ne. Zpět na silnici a uháníme na západ.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Dnes je První máj, ale lidé kolem mají úplně jiné starosti. Je to v zásadě běžný den s nákupy, opravami aut, pár rodin si dělá posezení u řeky a něco vaří v kotlících.

První bloudění dle starých a nepřesných map nám umožňuje kontakt s lidmi kolem cest, navigace jsou zakázány!!! Nakupujeme v produktech a jedeme dál.

Cestou seřizujeme konečně brzdy a upravujeme seřízení geometrie. Sajdkáry jsou zatížené, zítra to ještě doděláme.

Objíždíme Nižnyj Tagil, chatové kolonie jsou všude, asi je dača ještě pořád populární. Míjíme napůl zamrzlá jezera a míříme k Uralu. Ukazuje nám svou pravou tvář, Na několika kilometrech se ochlazuje, zatahuje a prší.

První pokus o kemp nevychází, utápíme motorky ve sněhu. Vracíme se na závětrnou stranu, absolvujeme kamenitý výjezd a nacházíme kousek rovné cesty tak akorát pro stany. Tudy již pár desetiletí nikdo nejel a asi ani nepojede. Oheň hoří, přístřešek i stany jsou postaveny, je čas na Kagor a vodku.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014



2. května 2014

Přes noc přestalo pršet, probudili jsme se do chladného rána, 9 stC, mrholí. Les je provlhlý, ještě se ani nechystá na jaro. Balíme mokré stany a vyrážíme po kamenité cestě zpět na silnici. Nálada je dobrá, dnes se nám konečně podařilo vyjet trošku dřív.

Míříme na sever podél hřebenu Uralu, před námi trošku prosvítá jasnější obloha, jinak je šero a těžké mraky se válí nad mokřinami podél cest. Křížíme 200m průseky lesem. V nich je do země položeno potrubí s ropou, plynem a vše lemují obrovské stožáry elektrického vedení. Směřují přímo, někam ...

Z močálů ční kůly zbytků březového lesa, někdy je té vody i na břízu moc. Tohle jsme hledali, nic tady není a přitom nás to pohlcuje (někteří ještě neotevřeli svoji mysl, prý tady opravdu nic není :-))

Motory předou, rozjíždí se, na to jak máme naloženo a obuto do špuntových pneumatik je to skvělé. Nové hydraulické tlumiče řízení pohlcují "drobné" nerovnosti vozovky, brzdy jsme zatím moc nevyzkoušeli, není kde. Sajdkáry jsou už zabydlené, vše má své místo, zvenčí již nepřipomínají ty nové superstroje vyjíždějící přímo z výrobní haly.

Na první fotce vidíte nové pracovní místo skladníka z Rozhraní, tady teď bydlím se svou rodinou.

V poledne je na pořadu kultura, místo plné klášterů a svatých míst, zastavujeme a v klidu procházíme historicky složitá místa. V jednom z klášterů byl ještě donedávna pasťák ...

Pomalu se otočíme na západ a zkusíme najít cestu přes Ural, samozřejmě nestandardní, určenou pro ruské motocykly s privodom na koljasku.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014



2. května 2014 - 2. část

Nevíme, co se stalo. Kláštery prohlédnuty, najednou se vše zklidnilo, mraky zmizely, slunce nás zase hřeje. Doplnili jsme nádrže a do sajdkár nacpali proviantu, co se vejde. Míříme na západ. Tentokrát to znamená, že opravdu na Ural. Křížíme hlavní cestu, prodejci čehosi nás nezajímají. Po pár metrech jsme v jiném světe. Pohltila nás hluboká tajga, silnice se klikatí jen pár centimetrů nad stojící vodou a bažinami, jedna zatáčka střídá druhou, zvolňujeme tempo, něco se děje. Kvalita cesty se postupně zhoršuje, míjíme napůl obydlené vesnice. Potom pár kilometrů nic, až se přehoupneme přes obzor a před námi se otevře táhlé údolí. Uraly zmlkly. Je tady plno polorozpadlých dřevěných domů, kde jsou lidé? Objíždíme domy a nacházíme jen rozpadlé dřevěnice s propadlými střechami, prázdné chlívy a rozbořené ohrady pro dobytek. Na dvou domech je na dveřích visací zámek, nikde nikdo. U jednoho domu je zahrádka nachystaná na zasetí, asi to už někdo nestihl. Které jaro to bylo?

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Uraly hrdě odpočívají nad napůl zamrzlým jezerem, koupeme se, je přece jaro, ne? Z bažin tajgy přineseme dřevo, zahoří oheň. Asi zatím nejkrásnější místo. Všichni dobře víme, že po pár kilometrech cesta zmizí, ale všichni chtějí jet dál. Asi tam nebudou mosty, uvidíme. Kvůli tomu jsme tady. Jakoby nás ranní počasí chtělo odradit a odklonit nás jinam, na autostrády, kafíčka, benzinky, města.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Slunce právě zašlo nad tajgou, začíná noc nad mrtvou vesnicí a s pár přáteli ve stanech. Jsou mínus 3 stC, noc bude tvrdá.

Pro Ural za Ural 2014



3. května 2014

Noc pod Uralem nezklamala, jasná obloha a milióny hvězd. Zbytek jezera zamrzl, pitná voda v nádobách také a půl skupiny k tomu. Snídáme horké nápoje, mezitím vyšlo slunce a vše se rozehřívá. Sušíme vše z předchozího dne, Uraly startují na první pokus, dobrý, zima jim nevadí. Trošku je ohřejeme a jedeme opět zkusit, zda v jediném obydleném domě někdo není. Nic.

Ukončujeme reportáž o opuštěné vesnici. Připojujeme nabíječky do 12V zásuvek, standardně dodávaných s modely Ural Ranger a vyrážíme po šotolinové cestě dál na západ. Motory zvládají bez problémů zatížení našich sajdkár, uháníme na 3. rychlostní stupeň zatáčkami a vychutnáváme si drifty na crossových pneumatikách. Změna z karburátorů na vstřikování je cítit, nezaváhají, jen je potřeba jim dát čas a ohřát je na provozní teplotu. Najednou se před námi objeví Uralský hřbet (Uralskij chrebeť), táhne se po celém horizontu, vrcholky zasněžené, vane od něj ledový vítr, táhne nás to k němu.

Tušíme problémy. V další vesnici dostáváme varování, že jediná možná cesta je zpět. U místního obchodníka v garáži kupujeme benzin a vyrážíme přesto dál. Raději se neptáme, co tankujeme, ale motocykly si s tím bez problému poradí. Na konci vesnice ještě raději znovu zastavujeme, dostáváme cenné rady, je jistá naděje dosáhnout rozhraní Evropy a Asie, ale ... . Na cestě nás čekají obrovské laguny vody, rozbitá hliněná cesta a nějaký problém. Jedeme. Jezera vody zdoláváme bez větších problémů, voda vstřikovacím jednotkám ani celému motocyklu nevadí, ačkoliv se nám valí kolem válců. Nová spojka také funguje i po vypnutí/sepnutí pod vodou, dobrá zpráva. Občas si prorážíme cestu zledovatělým sněhem. Hydraulické tlumiče řízení pohlcují veškeré nárazy do řízení, můžeme řídit jednou rukou i po takovéto cestě. Zpřesňuje to vedení motocyklu, je potřeba přesně najíždět výmoly a laguny vody.

Míjíme most, kolem něj jsou zkrácené břízy od bobrů. Voda sahá jen pár centimetrů pod úroveň cesty, jestli zaprší, bude veselo. Potom to přichází. Před námi je rozlitá řeka, valí se všemi směry, silnice je zatopená, část chybí. Luboš jde hrdě prozkoumat řečiště. Padá do vody a jsme rádi, že jej proud nestrhl s sebou. Dno je zledovatělé, zbytky ledu plavou po hladině, výška vody je přibližně 1 metr a naproti stržený prudký břeh. Ural nám dal do cesty překážku, na kterou nemáme. Tohle zvládne jen Kraz. I po deseti letech tak zůstane Uralský hřbet znovu nepokořen. Možná to ještě znovu zkusíme ze západu na východ.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Vaříme kávu. Než se otočíme, voda nám už teče pod koly motocyklů. Uháníme zpět, tentokrát svižným tempem, je potřeba přejet zatopené části silnice, dokud to jde. Uraly poslouchají, tlumiče Sachs poberou všechny díry i výmoly na cestě. Motory se vstřikováním jdou neuvěřitelně od spodu, z nízkých otáček je dostáváme i při zařazených vyšších rychlostních stupních.

Vracíme se do nám známé vesnice, nakupujeme v produktech a vyrážíme do tajgy přenocovat. Sjíždíme do vesnice, přes kterou se chceme již dostat zpět na silnici. Zase špatně, voda se neustále zvedá a další cesta není možná, je zalité celé údolí. Raději vyjíždíme nahoru k lesu a tentokrát volíme lesní kemp pod borovicemi. Zítra se uvidí. Začíná pršet.

Možná je na hodnocení nových Uralů ještě brzy, ale první pocity jsou vynikající. Motor má kroutící moment od spodních otáček a nechá se vytočit bez zaváhání a propadů ve výkonu. Brzdy moc nepožíváme, to zjistíme asi později, až přijdou nějaké kopce. Motocykly pracují spolehlivě, jediné úpravy byly zatím doladění geometrie a vzájemné seřízení záběru nových kotoučových zadních brzd. Vyhřívané rukojeti z příslušenství Ural nám pomohly přečkat včerejší nepřízeň počasí. Mají gumový neklouzavý povrch, dobře se drží.

Ujeté kilometry vám nepíšeme, o tom tahle jízda není. Na konci cesty v Rozhraní se podíváme, kolik je na tachometrech. Při výjezdu z továrny tam bylo 10 km.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014



4. května 2014

Celou noc vytrvale pršelo. Motocykly byly opláchnuty, ráno ale startují spolehlivě. Na fotkách je vidět, že jim voda svědčí.

Ihned po výjezdu z lesa přejíždíme první most. Byla to dobrá volba, spát nahoře v lese. Řeka zdvojnásobila oproti večeru svoje koryto. Druhý most, to samé. Včerejší prašná cesta se změnila v blátěné kluziště. Motocykly naštěstí řídí zkušení opozitčici, vychutnáváme si 30 km jízdy po nezpevněné a bahnité cestě. Řídíme sajdkáry plynem, ačkoli jsou naložené po okraj, krásně se vedou. V půlce úseku začalo sněžit. Ural si z nás asi utahuje. Nejdříve nás nepustí dál a když se chceme vrátit, zasype nás vločkami. Sněžení se po čase zase mění v déšť, vyjíždíme na hlavní silnici. Musíme kousek na jih, potom se znovu otáčíme na západ a hledáme další průjezd přes Ural.

Taháme za plyn, motory jdou snadno do otáček, plynule. Na silnici je to masakr, ruští řidiči předvádějí svoje umění. Přestává pršet, zvedá se ledový silný vítr. Promrzáme. Stavíme u benzinky, kupujeme 92 oktanový benzin a čokoládu. Je rozhodnuto, je potřeba také provést drobný servis na motocyklech. Ubytováváme se v hotelu, motocykly parkujeme v autoservise místního bosa s vizáží Al-Caponeho. Snad tam zítra budou. Dnes bude kultura v místním klubu.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014



5. května 2014

Tak drobný servis se změnil na střední. Museli jsme se nutně podívat na vačku. Při kontrole ventilové vůle se na jednom motoru objevila vůle větší než malá. Je to signál, že něco není v pořádku. Jedna vačka vačkové hřídele nevydržela. Po domluvě s Irbitem vyrazila ještě v noci skupina mechaniků s náhradními díly. V 8 hodin ráno již byli u motocyklu. Vadná vačka bude v Irbitu předána na testy pro zjištění příčiny defektu.

Jelikož jsme měli čas, využili jsem to k pár dalším opravám. Byla konečně doseřízena geometrie sajdkár. Jelikož vše děláme od oka, podařilo se to až na podruhé. V jedné převodovce byl příliš zašroubován šroub čidla neutrálu, což má za následek zhoršené řazení. Byly seřízeny zadní kotoučové brzdy. Bohužel pozdním provedením došlo k nadměrnému opotřebení obložení, Irbit nám ihned dodal nové. Na jednom motocyklu se po načtení diagnostiky objevila závada lambda sondy (nemělo to vliv na chod motoru), byla vyměněna za novou.

Na dvou motocyklech došlo k úniku oleje z tlumiče řízení. Příčinu neznáme. V Petrohradu nás budou čekat nové, vadné předáme do Irbitu.

Většina těchto závad byla zjištěna pozdě, jelikož motocykly neprošly předprodejní přípravou a testovací jízdou, která předchází každému předání motocyklu zákazníkovi. Nejedená se o závady neodstranitelné. Proto jsme zde, abychom důkladně prověřili v náročných podmínkách vlastnosti nových modelů motocyklů Ural.

Nelíbí se nám chování motoru za studena, směs je příliš chudá a je nutné motory pečlivě ohřívat, zvláště v těchto teplotách. Při přechodu z volnoběhu do otáček je cítit "díra". V nejbližších dnech nám byla přislíbena nová palivová mapa, po nahrání do jednotek ji ihned otestujeme.

Dnes posíláme dvě fotky z opravy motoru. Další fotky jsou z období týden před naším příletem do Irbitu. Škoda, přiletěli jsme pozdě, bylo tu veselo .

Motocykly jsou opět nachystány k vyjetí, již se těšíme. Zítra přejíždíme přes řeku Kamu, ta se opravdu brodit nedá. Děkujeme mechanikům z Irbitu za skvělou podporu.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014



6. května 2014

Tak jsme už zase na cestě. Posíláme tradiční fotku z hranice mezi Asií a Evropou. Je to vždy zvláštní pocit, stát na tomto symbolickém místě. Ocelově šedé mraky nad hornickým městem ráno nic dobrého nevěštily a po odjezdu z rozcestníku se to ukázalo. Začalo pršet, potom lít a potom už na nás někdo ze shora vylíval jeden kbelík vody za druhým. Mezitím vždy chvíli pauza, abychom si to poté znovu v plné síle užili.

Pro Ural za Ural 2014

Kilometry ubíhají. Asi musíme vzít trošku zpět kritiku palivové mapy našich motorů, aspoň částečně. Dnes jsme tankovali u jedné ruské firmy působící i u nás. Motory se zklidnily, neozývá se detonační spalování, jdou za plynem do kopců jak nikdy a jen si tiše vrní. Bohužel v Rusku to tak je. Nikdy nevíte, co tankujete. Tohle byl opravdu A95.

Spotřeba se pohybuje u všech motocyklů kolem 7 l/100 km. Večer měníme obložení na zadním kole motocyklu, mechanici z Irbitu nám je dali včera večer. Brzdy jsou seřízeny, uvidíme, kolik vydrží toto. Pomalu nám mizí vzorek na zadních pneumatikách motocyklů, crossová Petroshina (Uralshina se již nevyrábí) je pouhou kopií.

Dnes jsme kolmo přejížděli Uralský hřbet nejsevernější nyní sjízdnou cestou (asfaltová silnice). Všude leží zbytky sněhu, ze všech stran teče voda, nelze ani sjet z cesty. Tábořiště hledáme dost složitě, kamkoliv se hneme je bahno a voda. Dnes máme v akci zdarma vodní lůžka, aspoň prověříme podlážky našich stanů.

Přejezd hřbetu byl krásný, strmé zatáčky (na zdejší poměry), dlouhé přejezdy údolí dolů a hned nahoru, kolem husté lesy a pocit nekonečna. A samozřejmě ruské silnice, během několika metrů se změní v tankodrom, který vám vyrazí řídítka z ruky. A zdejší paradox. Mimo města udržované cesty, ve městě peklo, kamiony utápí svá kola v dírách, všichni kličkují. Rozdíl začíná a končí přesně značkou začátek/konec města.

Tak ahoj Urale, my se vrátíme!

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014



7. května 2014

Ráno nás ze stanů vyhnalo slunce. Pobalili jsme a po drobných problémech jsme sajdkáry dostali z červeného lepivého bahna zpět na silnici. Celý den nás provázel ledový protivítr, máme na sobě vše, co hřeje, ale nestačí to, je tady zima jak v Rusku.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Dnes proběhl neplánovaný test tlumičů Sachs na všech kolech všech motocyklů. Rozbitá silnice nás provázela celý den, sajdkáry přejížděly z jedné strany silnice na druhou, stejně si nás ale občas nějaká díra našla. Všechno je v pořádku. Tlumiče Sachs drží a skvěle fungují a snášejí i opakované nárazy do dorazů.

Krajina se pozvolna mění, přibývají pole a louky, ubývá lesů. Kolem cesty se dokonce ukázaly první květiny, že by jaro? Asi ne, večer nás zasypala při večeři pod širým nebem sprcha ledových krystalů. Občas přejíždíme mosty přes rozlité řeky. Voda se táhne široko daleko.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Dnes jsme také vyzkoušeli, co se stane, když dojde benzin v nádrži (v kanystru byl nachystaný). Po dolití motocykl nešel ihned nastartovat, bylo nutné dlouho točit startérem, což hrozilo vybitím baterie. Nechtěli jsme riskovat, proto jsme zvolili nedůstojné roztažení jiným strojem. Motor chytl na 20ti metrech.

Pro Ural za Ural 2014

Máme najeto 1.400 km. Je cítit, že si motory už zvykly na neustále se střídající kvalitu benzínu, prostě to občas hůře jede.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014



8. května 2014

Dnes nás probudilo vrzání napůl padlých stromů nad našimi stany, takže vítr neustal. Tradiční teplá snídaně a vyrazili jsme na louku filmovat výjezd tankové divize mezi bolševníky. Nájezd na cestu a ihned se do nás opřel ledový protivítr, zase. Mrzneme a přitom praží slunce.

Při zastávce těsně před umrznutím zjišťujeme, že se na jednom motocyklu zadní crossová Petroshina rozklížila (je to kopie Uralshiny 4.20 x 19, pneumatiky byly podezřelé již když jsme je kupovali. Posloužily, teď se jich zbavíme, tohle nemá cenu vozit domů. Standa bravurně přezouvá, pomocí značkové pumpy Ural z výbavy modelů Ranger ji nafoukáme. Mezitím nahráváme do vstřikovacích jednotek nejnovější verzi palivové mapy. Je potřeba ji vyzkoušet v provozu, zákazníci na ni již čekají. Nebudu napínat, je to obrovská změna, více sdělíme po zítřejším celodenním testu.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Na obchvatu Kirova nás odchytávají na postu DPS (dopravní kontrolní služba). Zase to vysvětlování, značky nemáme, technické průkazy nemáme. Jako vstřícný krok ukazuji policistům nákladní list - motocykly, 4 ks - to musí stačit. Přichází ten hodný, ptá se odkud, kam, kolik to stojí, je spokojen, můžeme jet.

Jaro je už asi tady, místní zemědělci vyjeli do polí, silnice je pokryta červenou hlínou, což ovšem kvalitním ruským sajdkárám Ural nevadí, máme 3 kola. Vlevo pod námi je do nekonečna se táhnoucí vodou zalitá krajina, tam žádné cesty nevedou. Vracíme se 50 km ze slepé cesty, prý dále projedou jen traktory, možná. Tankujeme a otáčíme, pouhých 100 km zajížďka...

Stmívá se, kolem cesty jen bažiny a nikde nikdo, občas se míjíme s kamionem. Sjíždíme do první díry do lesa, která není metr pod vodu, před námi je malá mýtinka. Tady přenocujeme. Skupina funguje skvěle, každý už ví, co je třeba, za chvíli hoří oheň a voní večeře. Další den je za námi.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014



9. května 2014

Naše ráno bylo pracovní. Po včerejší zkušenosti jsme se rozhodli terénních pneumatik zbavit a namontovali jsme silniční Duro 4.00 x 19. Naše přesuny nyní budou převážně po silnici a trošku terénu tato pneumatika taky zvládne.

Pro Ural za Ural 2014

Oteplilo se, takže v pohodě vyrážíme na cestu. To ještě nevíme, že nás čeká přes 200 km po totálně zničené silnici. Zjišťujeme, že jediná správná taktika je držet si rychlost 80 km/h a díry zkusit přeletět, případně se jim v posledním okamžiku vyhnout. Někdy to nevyjde... Jezdíme v protisměru, po pravé i levé krajnici, prostě kde to jde. Tohle je opravdu test hliníkových ráfků a hydraulických tlumičů na kolech. Vše drží.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Míjíme rozlehlé borovicové lesy, štíhlé kmeny se tyčí do obrovské výšky, vše roste z písčitého podloží. Samozřejmě se střídají s bažinami, z nichž ční černé zbytky kmenů břízy. Fouká silná vítr, zase proti nám a hlavně z boku. Krajina se probudila, je zvláštní vidět ten rychlý přechod ze zimy do jara. Vše se začíná zelenat a vysoušet. Silnice se pod námi vlní nahoru a dolů, mírné zatáčky střídají nekonečné roviny.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Přejíždíme majestátní tok řeky Volhy. Trošku se opláchneme a hned míříme dál podél jejího toku. Zítra nás čeká výměna oleje, zkusíme to provést co nejekologičtěji. Petrohrad se už blíží.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014



10. května 2014

Ráno proběhla další údržba, měnili jsme oleje. Olejový filtr je nově šroubovací v novém předním víku s logem IMZ. Obsluha je daleko jednodušší a snadnější. Poté jsme ještě seřídili ventily, vše v pořádku.

V Rybinsku znovu křížíme Volhu, nelze k ní nezajet. Fotíme a filmujeme pár záběrů přímo na břehu. Projíždíme kolem nádraží, po cestě míjíme spoustu obchodů s oleji, náhradními díly pro nákladní auta a pneuservisy. Kupujeme mazací lis, je třeba ještě promazat klouby kardanu uzávěrky, pěkně jsme je na Uralu propláchli. Při pravidelné údržbě dokonale fungují, kdo ji zanedbá, musí je měnit. Kolem projíždí nekonečný vlak s vagóny s ropou.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Proplétáme se na severozápad kolem Rybinské vodní nádrže. Na večeři bude čerstvá uzená ryba, to si nelze odpustit. Projíždíme další velké město a za ním kempujeme na krásné louce u lesa. Rychle ještě měníme v rámci pravidelné údržby oleje ve vyhřátých zadních převodech, ráno byly studené. Stmívá se, zapalujeme oheň.

A co říci k palivové mapě? Zde jsou názory jednotlivých řidičů:

Řidič č. 1: Ve středních a vysokých otáčkách skvělé, studený start nedokážeme posoudit, už je tepleji.

Řidič č. 2: Nová mapa funguje skvěle, motor se změnil v elektromotor. Výrazné zlepšení ve spodních i horních otáčkách.

Řidič č. 3: Výrazné zlepšení v nízkých otáčkách, motor nestřílí do výfuků, táhne, nestřílí do sání.

Řidič č. 4: Změna radikální, motor se již po krátkém zahřátí rozjíždí daleko plynuleji z volnoběhu, i ve vyšších otáčkách dále plynule přidává. Je možné jej vytáčet i podtáčet, pořád plynule reaguje.

Co řidič, to jiný názor. Obecně pod námi Uraly letí jako vítr, spotřeba naložených strojů je pravidelná = 6,5 l / 100 km.

Na vývoji palivové mapy se bude dále pracovat a zákazníkům bude na pravidelných záručních prohlídkách zdarma aktualizována.

Zítra již budeme spát v Petěrburgu. První den proběhne pěší turistika, druhý bychom rádi s Uraly projeli pár míst za doprovodu lidí ze zastoupení IMZ - Ural pro Rusko.



11. května 2014

Ráno zase změna, chlad, vlhko a drobné mrholení. Balíme a vyrážíme směr Petěrburg. Po pár kilometrech se spouští vytrvalý déšť. Motocykly nás ženou vpřed, jedou čím dál, tím lépe.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Poté absolvujeme adrenalinovou jízdu, do Petrohradu směřuje stojící kolona aut, z jednoho pruhu jsou vytvořeny 3, všichni předjíždějí všude, s chutí se přidáváme. Chce to pevné nervy a dobrý odhad, proti nám jedou kamiony a autobusy, případně podjíždíme kolonu zprava po bahnité krajnici. Vychází nám to. Na postu DPS (policie) nás už čekají přátelé z Moto klubu Ural Rusko. Petrohradem důstojně projíždíme ve středním pruhu až k hotelu.

Motocykly jsou odstaveny na stojánce za hotelem, drobná hygiena a jsme zváni do Ural klubu. Mezitím nám přátelé demontují ohnuté vypínací páčky spojky na dvou motocyklech (důvod špatného řazení). Čeká nás opravdu přátelské přivítání. Již dorazily opravené páčky a dle tradice klubu jsou zality chutným 70% nápojem a je povinností každého se napít, aby oprava dlouho vydržela a fungovala až domů. Beze zbytku plníme. Nikolaj, prezident klubu, nám jen prozrazuje, že je v něm pelyněk. Na závěr návštěvy dostáváme odznak člena klubu, děkujeme.

Přidávám vyjádření 5. řidiče k palivové mapě: Nemusí se tolik řadit.

Shodujeme se, že je potřeba konečně seřídit táhla plynu, tam bude možná celý problém přechodu z volnoběhu a údajné "díry". Pomocí firemního softwaru to snad zvládneme během pobytu v hotelu.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Je právě 04:15 místního času, všichni už spí. Do uší mi zní tahle píseň, znáte ji z našich setkání?

Když se snáší noc na střechy Petěrburgu, padá na mě žal. Zatoulaný pes nevzal si ani kůrku chleba, kterou jsem mu dal. Lásku moji kníže Igor si bere, nad sklenkou vodky hraju si s revolverem, havran usedá na střechy Petěrburgu, čert aby to spral...

Jarek Nohavica, Petěrburg:

http://www.youtube.com/watch?v=XSnlET8RuQQ

Petrohrad nás přijal s otevřenou náručí.



12. května 2014

Dnes jsme se vydali pěšky do Pětěrburgu. Provázel nás vytrvalý déšť a minimální množství turistů. Téměř ideální sestava. Tradiční místa asi poznáváte. Vydali jsme se k řece Něvě do přístavu, ponorku a ledoborec Krasin jsme tu zastihli v plné kráse. Po půlnoci jsme se ještě prošli po nábřeží a nafotili pár nočních fotek. Tohle je také Petěrburg. I zde nás provázelo všudypřítomné hledání v mapách města, neb navigace zůstaly z příkazu vedení doma.

Zítra nám z Irbitu dorazí již inovované vypínací páčky spojky, ihned je namontujeme a vyzkoušíme. Spolupráce při testování motocyklů je skvělá, máme okamžitou odezvu z Irbitu, Ameriky i naší evropské centrály.

Hned ráno vyrazíme na motocyklech opět za doprovodu Ural klubu Rusko na Petrodvorec (letní carské sídlo), do Puškina a uvidíme kam dál. Chceme jezdit, po celodenním pochodování Petrohradem se již těšíme.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014



13. května 2014

Dnes proběhla opět kultura, tentokrát na sajdkárách Ural. Slunce nás doporovodilo do Puškina na Carskoje Selo. Bohužel bylo zavřeno, jantarovou komnatu neuvidíme. Nekazí nám to náladu a ihned se přesouváme do Peterhofu na fontány Petrodvorce, letního sídla cara. Fontány fungují, vstup možný.

Pro Ural za Ural 2014

Těsně před odjezdem z Petrodvorce se začíná něco chystat na obloze. Než stačíme doběhnout k motocyklům, padne to na nás. Přihnaly se černé mraky a počasí se během pár minut zcela změnilo. Je ale rozhodnuto. Jedeme ještě na Kronštadt, carskou pevnost na ostrově ve Finském zálivu, za existence Sovětského Svazu kdysi zakázané město. Více než 20 let jsem čekal, než se tam podívám, konečně to vyšlo.

Na Kronštadt přijíždíme po vysypané silnici přímo zálivem. Aby mohly proplouvat lodě, uprostřed zálivu se silnice najednou noří do mořského tunelu, aby z něj po kilometru zase plynule vystoupila. Nepochopitelná stavba. Při průjezdu městem narážíme na nástup kadetů k jejich návratu z vojenské přehlídky z Rudého náměstí v Moskvě ke dni osvobození. Poprvé slyším to slavné Urááá Urááá ruské námořní flotily na vlastní uši. Jde z toho mráz po zádech. Všude kolem jsou staré pevnostní stavby.

Křižujeme ostrovem, narážíme na molo, z obou stran kotví ruské vojenské lodě, fotit prý povoleno, tak neváháme. Celý den nás dnes provázel Stas z Ural Klubu Rusko na svém motocyklu Ural M-67-36 po čerstvé renovaci. Dokonalá práce celého klubu, motor si nic nezadá s našimi stroji. Pomohl nám ušetřit obrovské množství času a ukázal nám, jak se s ruskou sajdkárou jezdí po silnicích Petěrburgu.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Na zpáteční cestě nás hned na nájezdu na silnici zálivem směrem k Petrohradu chytá větrná a dešťová smršť, neubíráme, letíme vodou, šedá barva smazala rozdíl mezi silnicí, mořem a oblohou. Neuvěřitelný zážitek. Vše pokračuje i na okruhu kolem Petrohradu. Vracíme se do hotelu mokří, ale šťastní. Najeli jsme 200 km. Otevíráme dar od prezidenta Ural klubu Nikolaje, 70% nápoj s pelyňkem funguje ihned. Zítra opustíme Petrohrad.



14. května 2014

Ráno bylo v Petěrburgu chladné, ale bez deště. Bylo rozhodnuto, jedeme do města. Uraly protekly včera hektolitry vody, přesto startují bez problémů. Opouštíme bezpečí hotelu.

Okamžitě míříme na Něvský prospekt, projíždíme jej pyšně středem celý. Pak přichází další nápad. Zatáčíme doprava na Palácové náměstí. Máme pár minut, než si nás všimnou. Zajíždíme před železná vrata, kde to tehdy vše začalo. Fotíme, filmujeme a mizíme pryč. Milice si nás už všimla, ale nestihli zareagovat. Čtyři sajdkáry Ural bez značek zmizely tak rychle, jak se ukázaly.

Další zastávka křižník Aurora. Stavím se u něj vždy, když jsem v Petěrburgu. Už to spolu táhneme přes 2 desetiletí. Ural Klub Rusko nás potom vyvádí po nábřeží ze zmatku moderního velkoměsta ven. Vyrážíme na Ivangorod, hraniční město s Estonskem. Loučíme se a domlouváme jejich účast na našem podzimním srazu v Rozhraní.

Objevuje se drobný problém s ruskou celnicí, chybí nám nějaké papíry. Nevadí, vše už řeší deklaranti společně s Irbitským závodem. Nakupujeme a míříme tábořit k řece. Nad stromy se objevuje obrovský měsíc, je 1 stC, bude to ledová noc.

Děkujeme Ural Klubu Rusko za pomoc. Tihle kluci nám pomohli se vším, co nám viděli na očích. Snad jim to oplatíme u nás. Je to jednoduché, byli jsme jejich hosty. Kdo zná Rusko, ten ví, co to znamená.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014



15. května 2014

Ráno jsme se probudili do ranní mlhy u řeky. Strávili jsme tam celé dopoledne, nebylo kam spěchat. Odpoledne nám byly předány vývozní doklady. Ihned jsme dojeli posledních 100 km na ruskou celnici. Nezklamala, zůstali jsme tam až do setmění. Bohužel jsme tímto přijeli pozdě na estonskou stranu. Tam se nás sice ochotně ujali, ale motocykly dále nepustili. Spíme v hotelu v Narvě. Zítra ráno se snad vše dořeší a my konečně vyjedeme dále.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014



16. května 2014

Naše motocykly přenocovaly osamoceně na estonské celnici. Brzy ráno začal kolotoč. Skončil až u náčelnice celnice. Vydala příkaz jedné deklarantské firmě nám zařídit tranzitní deklaraci. Nakonec nám tato firma pomohla se vším, včetně tisku zelených karet opravdu nazeleno, máme pojištění.

Další problém byly registrační značky. Sklidili jsme obdiv celé estonské celnice i řidičů kamionů, že jsme celé Rusko projeli bez nich. Dále ale nesmíme. Řešíme to na registru vozidel v Narvě. Možná nám je vydají, ale chtějí nejdříve vidět motocykly. Ty ovšem nesmí na silnici, protože nemají značky. Řešíme to potupně odtahovým vozidlem nadvakrát. Po několika hodinách ledy povolily a my vycházíme vítězně ze dveří se značkami. Odborně je vrtáme pomocí palice místního dlaždiče a křížového šroubováku z originálního nářadí Ural. Už víte, na co má Ural vždy v sajdkáře nářadí? A my můžeme jet!

Změna. Rovné silnice Estonska zalilo slunce, vše kolem se zelená, odpolední paprsky nás oslňují, ale nikomu to nevadí. Motocykly pod námi vrčí příjemnou 90ti kilometrovou rychlostí. Nové vypínací páčky fungují, je po problémech s řazením i hledáním neutrálu. Na základě našeho testu půjdou do výroby také manžety na tlumiče řízení jako příslušenství pro offroad ježdění. Rozsah seřízení tlumičů řízení bezpečně pokrývá požadavky pro silnici i offroad. Palivová mapa nám vyhovuje. Až na kvalitní silnici lze ocenit neuvěřitelný zátah motorů od nejnižších otáček. Drobný nedostatek při přechodu z volnoběhu tolerujeme, je to otázka času, kdy bude doladěn.

Vyšly první hvězdy, je úplně jasno, rosa padla, těšíme se na následujících silničních 1.000 km.

Do západu jsme stihli ujet ještě 200 km. Neprší, asi zítra trošku zataháme za plyn. Silniční pneumatiky Duro nám to usnadňují, do terénu se už nechystáme, teď prověříme, jak je to s novými Uraly na silnici.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014



17. května 2014

Opět krásné slunečné ráno, relativně rychle zabaleno, ale ... Hlavní skladník z Rozhraní patrně nedovřel kufr sajdkáry, což při výjezdu z houští okamžitě způsobilo vyklopení víka kufru i s bagáží a vyhnutí pantů. Problém promptně vyřešen pokácením doubku a jemnými údery sekerou byl pant narovnán. Poučení zní: zavírejte kufr sajdkáry.

Naše motory dnes poprvé ochutnaly evropský benzin. Vstřikovací jednotky si za 20 minut vyhodnotily, co že to stříká do válců (dělají to pokaždé, přizpůsobují přípravu směsi), projevilo se to klidnějším a hladším chodem motoru. Motory si jen tiše předou. Očekávali jsme to. Nové Uraly mají změněnou přístrojovou desku se šesti kulatými kontrolkami. Jsou přehledné a i na slunci dobře viditelné. Kontrolka benzinu začíná po 180 km blikat, na 200 km už svítí. Naše spotřeba se stále pohybuje na 6,5 l/100 km, skvělé. Dnes jsme ujeli 530 km, tachometry se přehouply přes 4.000 najetých km. Vyslovujeme pochvalu před nastoupenou jednotkou Standovi a Janě, provedli nás v čele kolony celým Ruskem a pokračují i v Pobaltí.

Na nosičích sajdkár se vezou tři originální brašny Ural. Nepromokavé, stahovací popruhy do všech stran a s popruhy přes ramena plní dokonale funkci cestovní brašny do značkového hotelu i do prachu a vody při cestování s Uralem. Logo z boku brašny jasně udává, komu brašna patří. Bez nejmenšího selhání zatím přečkaly veškeré nástrahy naší cesty.

http://shop.ural.cz/doplnky-k-motocyklu/ostatni/brasna-ural-85-l?ItemIdx=0

Spíme před polskou hranicí, šašliky voní, podává se černý čaj. Vedeme chytré řeči zahleděni do ohně.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014



18. května 2014

Skupina se nezadržitelně blíží domů, do Rozhraní. Úspěšně jsme překročili mostem Solidarity řeku Vislu. Táboříme opět v lese. Dnes se chystá rozlučkový večírek, vaří se, smaží, krájí, připravuje a ... nalévá. Noc je jasná, plná hvězd.

Dnes najeto dalších 530 km. Zítra bychom už měli být doma. Všechny sajdkáry Ural postávají v houští, plné síly dokončit zítra svoji cestu.

Pro Ural za Ural 2014



19. května 2014

Poslední den, poslední ráno na cestě. Sbalili jsme vše neuvěřitelně rychle. Asi nejrychleji za celou cestu. Chtěli jsme jet a užít si poslední kilometry naší cesty. Přes pohoří Jeseníků jsme se přehoupli do Čech.

Motocykly nás dovezly do Rozhraní. Najeto 4.990 km. Každý kilometr naší cesty jsem si užili. Jsme všichni doma, osm přátel a jejich 4 nové (vlastně dobře zajeté) sidecary Ural. Sedíme v centrále v Rozhraní u ohně, loučíme se. Postupně se rozjíždíme domů. Zítra se ještě uvidíme na celnici v Brně. Tohle přátelství vydrží navždy.

Celkové zhodnocení našeho zájezdu sem ještě přidáme později, prosíme o strpení.

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014

Pro Ural za Ural 2014



Pro Ural za Ural 2014 - EPILOG

Už týden přemýšlím, jak tohle všechno uzavřít. Umyl jsem sajdkáru (ta směs mazutu, hlíny, bláta a oleje z ruských cest opravdu nešla dolů), snažím se vrátit do běžného životního rytmu, užívám si svojí rodiny. Vezmu to heslovitě, tak, jak jsme psali celé naše zpravodajství z cesty.

1) Proč jsme to jeli

Protože jsme museli, chtěli. Pět let jsme o tom mluvili, plánovali, odkládali, těšili se. Nakonec se rozhodlo, že vhodnější chvíle asi nebude. Bylo jasné, že to bude jiné. Před deseti lety jsme jeli v zásadě s vyzkoušenými motocykly. Letos nám nadělili samé novinky. Byla to výzva. Test motocyklů zaživa. Počasí nám v tom „pomohlo“.

2) Irbitský motocyklový závod

Továrna výrobce je vždy jakousi Mekkou majitelů a příznivců dané značky, ne jinak je tomu tedy i u Uralu. Navíc se nachází za Uralem, na západní Sibiři, což návštěvě závodu přidává na jakési výjimečnosti. IMZ se neuvěřitelně zmenšil. 50% součástí motocyklu je již dodáváno ze zahraničí, několik tisíc jednoúčelových obráběcích strojů zahálí v halách na okraji areálu továrny. Již nejsou a nebudou nikdy potřeba. Továrna zakoupila víceúčelové moderní stroje, na nichž je schopna pružně měnit vyráběné součásti. Vyrábí se střídavě pro Ameriku, Evropu a zbytek světa. Díky „jednoduchosti“ Uralů to není problém, drobné odlišnosti ve specifikacích pro konkrétní trh není problém zajistit.

Součástí továrny bylo kdysi muzeum. Toto bylo předáno městu Irbit. Nám se podařilo se podívat nejen do oficiální části nedaleko od továrny, ale díky vstřícnosti ředitele muzea jsme nahlédli i do jeho depozitáře. Neuvěřitelný zážitek. Jsou tam desítky motorů, na kterých IMZ tehdy ve vývoji pracoval, drtivá většina zůstala jen v prototypovém provedení, škoda. Tehdy se o tom, co se bude a nebude vyrábět, rozhodovalo jinde. Stojí tam desítky motocyklů z historie Irbitského závodu. Před vámi tam probíhá 70 let existence továrny. Nesměli jsme fotit, nařízení platí pro všechny státní depozitáře muzeí. Zatlačili jsme slzu a foťáky a kamery do brašen, slíbili jsme to dodržet, ale prsty na spouštích nás svrběly.

3) Rusko

Jekatěrinburg nás přivítal 3 dny po sněhové bouři, která totálně zastavila život ve Sverdlovském kraji. To jsme opravdu nečekali. Moc jsme si nedovedli přestavit, že do toho vyjedeme, ale dostali jsme důrazné doporučení od místních lidí, abychom z Irbitu odjeli co nejdřív, dříve než všechen sníh roztaje a voda zaplaví okolí Irbitu a uvězní nás v něm.

Zároveň se splnilo jedno velké přání, viděli jsme jarní tání v tajze, viděli jsme příchod jara. Příroda se nám měnila před očima, jezdili jsme ve sněhové vánici, koupali se v zamrzlém jezeře, postupně se objevovaly listy na břízách, tráva se zelenala, voda tekla všude kolem nás, slunce svítilo, ale ledový vítr nás zmrazoval, pršelo, potom zase chvíli svítilo slunce. Prožili jsme jaro naplno.

Rusko se změnilo, invaze všeho nového nezadržitelně likviduje to, proč tam jezdím, je stále těžší najít zemi bez civilizace a moderních vymožeností. Lidé zůstávají, je nutné se s nimi na chvíli zastavit a naslouchat.

A jak to bylo s navigacemi? Byly opravdu skladníkem z Rozhraní zakázány, Jirka si pouze prosadil globus. Jde to i bez nich. Nejde nekomentovat napjatou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou. Dříve se nás vždy ptali: Kdo vy, germánci? Nyní se ptají: Kdo vy, ukrajínci? Pár opilých mladíků slavících již druhý den osvobození nás na šedivém sídlišti za městem při nakupování napadlo a označilo za majdanovčiky. V médiích probíhá intenzívní ideová masáž, co je západní, je špatné. Smutné.

4) Motocykly

Jak je již psáno výše, vyjeli jsme z Irbitu s NOVÝMI Uraly. Tolik změn Ural ještě nezažil. Byly jasně určeny pravidla. K motocyklům jsme se chovali jako vždy, nešetřili jsme je. Aby bylo jasno, nedostatky jsme záměrně hledali, ne na ně čekali, až se projeví. Výrobci většinou testují své nové výrobky v tajnosti. Ural to udělal na živo, on-line. Potenciál nových Uralů je obrovský a my jej chceme všem ukázat.

Všechny motocykly dojeli po své ose, v pořádku. Od 6. do 8. června 2014 je budete moci spatřit na našem tradičním jarním Setkání majitelů a příznivců motocyklů Dněpr a Ural na Bukáčku (http://ural.cz/srazy.htm).

Nejvíce nás asi zdržela výměna vačkové hřídele a zdvihátka ventilu. Díky podpoře z Irbitu by to byla snadná oprava na 1 hodinu práce. Závadu způsobilo vadné zdvihátko ventilu, rozpadl se na něm talířek a tím zničilo i vačkovou hřídel. Tuto opravu lze provést na motoru v rámu. My jsme narazili na jiný problém. Irbit použil (asi z estetických důvodů) na předním víku šrouby se zápustnou hlavou s vnitřním šestihranem. Nešťastné řešení, šestihran v této hlavě je velice malý a stačí, aby šroub jen trochu v hliníkovém karteru zarostl a na problém je zaděláno. Takže motor šel ven z rámu pouze kvůli tomu, že nešly povolit 4 šrouby z předního víka, musely se odvrtat. Závada na zdvihátku je náhodná, o to bude těžší zjistit její příčinu.

Ohýbající se páčky měly také svůj důvod. Ural má ve spojce 6 nových pružin, jejich tuhost se zvýšila a tím překročila asi únosnost vypínací páčky spojky. Pružiny jsou v pořádku, páčka dozná změny.

Problém s brzdami. Týká se to hlavně brzdy zadního kola motocyklu. Ural se nechtěl vzdát parkovací brzdy, použil tedy třmen s vestavěnou parkovací brzdou. Tento třmen nešlo umístit jinak, než jak je, bohužel tím se odvzdušňovací šroub ocitl níže než brzdový válec. Náš problém byl částečně způsoben zavzdušněním brzdy a nesprávným seřízením. Všichni prodejci mají již nyní k dispozici manuál pro seřízení a nastavení zadních brzd, v rámci předprodejní přípravy jsou povinni provést kontrolu všech důležitých součástí motocyklu, brzd nevyjímaje. V Irbitu proběhne důkladné školení montáže nových brzd.

Geometrie sajdkáry. Uraly jsou prodejcům dodávány v bedně s odděleným postranním vozíkem od motocyklu, v rámci předprodejní přípravy vždy geometrii seřizují a přizpůsobují konkrétnímu zákazníkovi. My jsme to řešili za pochodu a zdá se, že úspěšně, ještě to všichni zkontrolujeme.

Tlumiče řízení v našem testu obstály. Pro tvrdý offroad budou zákazníkovi nabídnuty manžety chránící tlumič před extrémním znečištěním a tím poškození jeho těsnosti.

Palivová mapa vstřikovacích jednotek doznala výrazné změny a motocykly mohou být dodávány zákazníkům. Bude ještě doladěna a při pravidelných záručních prohlídkách průběžně zákazníkům aktualizována. V tom je výhoda vstřikování oproti karburátorům, úprava přípravy směsi je pro zákazníka jednodušší.

Platí jedno. Na novém Uralu se musíte svézt, abyste pochopili, v čem je rozdíl a co vám může nová generace motocyklů z Irbitu nabídnout. Průběh točivého momentu neuvěřitelně změnil možnosti a uživatelskou přívětivost motocyklu. U každého dobrého prodejce bude k vidění i svezení testovací motocykl. Ural zůstal Uralem. Je nadále jediným sériově vyráběným motocyklem s postranním vozíkem s náhonem kola postranního vozíku.

5) Fotogalerie, film

3) Rusko

Přivezli jsme 25 GB fotek, videa několik disků. Asi nejdříve vznikne fotogalerie z cesty, přidáme i cestopis, abyste nebyli odkázání jen na naše on-line zpravodajství z cesty. O zpracování filmového materiálu se zatím rozhoduje.

6) Co dál

Je to jasné, již nyní vím, že se tam vrátíme. Máme nové přátele. Oni přijedou k nám (Ural klub Rusko se chystá na náš podzimní sraz do Rozhraní), my pojedeme za nimi. Jen máme prý přijet jindy, než na jaře.

Děkujeme všem, co nám fandili a drželi palce. A náš vzkaz? Vydávejte se na cesty. Nejezděte na expedice, jezděte na vandry. Je jedno jak a s jakou výbavou.

Pavel



Děkujeme těmto za podporu, radu a pomoc při zajištění naší cesty

Ural Motorcycles Europe - Rakousko (zastoupení motocyklů Ural pro EU)

Irbitský motocyklový závod - Rusko (výrobce motocyklů Ural)

Irbit MotorWorks of America - USA (zastoupení motocyklů Ural pro severní Ameriku a Kanadu)

Motorkari.cz (motocyklový internetový portál s 13-tiletou tradicí)

Moravia Contact - Praha (víza co platí)

Air Service Brno (letenky do celého světa úplně v pohodě)

Carservis - Praha (umí opravit značkový motocykl BMW a postavit sajdkáru)

Vytep Uničov (dodávky tepla co hřeje, škoda, že jen v Uničově)

První Kozí, spolek s ručením neomezeným - Sušice (mají pěkný Kozzy)

Televízia Markíza - Slovensko (poskytla nám reportéra, co nikdy nebyl v Rusku a nikdy nejel v sajdkáře)

Nu Spirit - Bar & Club - Bratislava (oáza bratislavskej undergroundovej hudobnej scény)

Standa s Janou - Bohutín (vaří vynikající kávu a ví, který drát kam vede)

Plevojc - Osek (zkušená práce s CAD aplikacemi)

Batmani - Karlovice (pořadatelé sajdkársrazu + dodávky výpočetní techniky těsně po záruce)

Panther - Vrbno pod Pradědem (truhlář co posílá kvalitní piliny)

Honza - Vizovice (výhradní autodoprava Avií turbo na výstavy motocyklů)

Luděk - Rakvice (bez spojení není velení)

David - Puškworec (skvělé zázemí těsně před Prahou a Pan Mechanik pro jakékoliv Volvo)

Zdeněk - Šlapanice (marketingový ředitel neúnavně se snažící nás změnit)

... a mojí ženě Lucce, která to doma vydží s holkama sama a ještě vám píše tyto zprávy

(pokud jsme na někoho zapomněli, omlouváme se, není to schválně, neudrželi jsme myšlenku)

inPage.cz - webové stránky, doména a webhosting snadno.